Máš mě v duši?

Bloudil jsem pomalu
v ráji plném květů
čekajíc na Tebe
a nebo se pletu?

Bloudil jsem v kruhu
a hledal Tvou něhu
nechal se zahřívat
v blátě i sněhu.

Myšlenky propadly
jak učeň u zkoušek
navenek chytrolín
však žádný svatoušek.

City se nemění
s okolní přírodou
v Tobě jsou zrozeny
pod modrou oblohou.

A tak Ti píšu jen,
pár řádek ke čtení
čekání na Tebe
je někdy k zbláznění.

Touha mě spaluje
srdce mi buší
Ty Lásko milená
snad máš i mě v duši.