Rozpáraná

Na gauči s chlupatým polštářem,
si dneska kůži rozpářem,
za úsvitu.

Možná při svitu měsíce,
užijem si to nejvíce,
bez soucitu.

Šaty ztratím jak maňásek,
co utekl smrti o vlásek,
v malém bytu.

Spojená s Tebou v jedno tělo,
užiju si tu chvíli celou,
v blahobytu.

A pak už budu jenom snít,
že by si mohl poklidit,
kalamitu.