Když kotvy táhnou

Širokým povodím nitrocitu

 

ronící kytice odkapává

 

ze svých tučnolistých mrakomíz

 

slova do řeky bez jména

 

bez záhozů

 

bez tvého břehu

 

 

přívaly vět a srážky souvětí

 

plní hladinu solnojezera

 

které vězní říční flotily

 

v nekonečných řadách

 

u zdymadel úmoří

 

a kotvy mají na suchu