POMÍJENÍ
stále mi mrholíš do myšlenek
svlažuješ tváře mých unavených dní
aby nebyly tak všedně zaprášené
než nocí kamsi odezní
když ale spustíš krupobití
div že mě tím nezabiješ
i ty jsi v tu chvíli na zabití
raduj se tedy že ještě žiješ
že žiju já
že žijeme my oba
že patří nám dosud spolu čas
že je to naše doba
co odtikává v nás
co zatím ve své nestálosti plyne
že můžem si dovolit ten marnotratný přepych
tvářit se docela samozřejmě
jako když to co zrovna trvá
nikdy nepomine
Praha, 1.6.2018
https://www.youtube.com/watch?v=H0XPqkT8GIY
tvářit se ... a ptát se ... zda to stačí ... úsměvné ... či k pláči ... ??? úsměv.z.
03.06.2018 17:38:15 | zdenka
Nejspíš k obému... :-) Děkuji za pěknou reakci, Zdeno :-)
04.06.2018 11:22:35 | Amonasr