POMÍJENÍ

POMÍJENÍ

 

 

 

stále mi mrholíš do myšlenek

svlažuješ tváře mých unavených dní

aby nebyly tak všedně zaprášené

než nocí kamsi odezní

 

když ale spustíš krupobití

div že mě tím nezabiješ

i ty jsi v tu chvíli na zabití

raduj se tedy že ještě žiješ

že žiju já

že žijeme my oba

 

že patří nám dosud spolu čas

že je to naše doba

co odtikává v nás

co zatím ve své nestálosti plyne

 

že můžem si dovolit ten marnotratný přepych

tvářit se docela samozřejmě

jako když to co zrovna trvá

nikdy nepomine

 

 

 

Praha, 1.6.2018

 

https://www.youtube.com/watch?v=H0XPqkT8GIY