Anotace: ..................
tak dlouho jsi pryč
pryč z náruče mojí
a srdce
ač nemělo by
přece se bojí
že již nevrátíš se
a nenajdeš cestu zpátky
že tě neobejmu zas
mezi vrátky
sevřený pocitem
co odměnou není
padám teď nocí
k rozednění
a tolik si přeji
by světlo mi naději dalo
ale slunce se přes mraky
neprodralo
tak s tváří ve dlaních
přemýšlím o bytí
to všichni
co silní jsou
nejdřív musí být
rozbiti
na kusy
na střepy
srdce i duše
bláznem je ten
kdo milovat chtěl by
jednoduše
Objemné, citlivé a srdcem psané.
03.04.2024 13:28:48 | mkinka
Moc se mi líbí! Niterně, upřímně napsáno! :-) ST*
14.06.2020 10:10:15 | Majda
Co silní jsou, budou rozbiti- moc pěkné
19.09.2018 07:30:31 | Tlachapoud