kde jste byla, tak dlouho
má nespatřená
prosvětlená úsměvem
zvolna našlapujete
a rozléváte rozpaky
do zákoutí
mých bělavých snů
já vím, času je dost
a teď
teď už mi ani nevadí
že
ho
tak
ubývá
Perfektní. I pro oko. Jako písek sunoucí se do trychtýře..
16.10.2018 10:06:41 | Now
Von se jen tak přesejpá...:-)
06.10.2018 02:12:03 | básněnka
No dyť právě:-)
Jen to pochopit:-)
06.10.2018 11:20:15 | Akyš
... na pramici času veslujeme ...
25.09.2018 12:59:59 | Marcella
:-) ó, Akyšku, po Vaší :-) krásné básničce cítím se, jak v minulém století, a není to na škodu :-)! ST
23.09.2018 09:02:52 | Fany