tak nazdar...

  šepot  pokušení

odvál  vítr

a  čas  smrdí  rzí

z prostředka  mostu

jsem  se zase  vrátil

na  břeh  stínů

  do   uschlý  trávy

pro  jistotu  zahodil  klíč

od  Tvý  třináctý  komnaty

kterej  jsi  mě  z  ničeho  nic  darovala

když  včerejší  podvečer

 se  rděl  purpurem  iluzí

Tvýho  sebeklamu...