ze sonetků o lásce

jseš  včelí  solitérka  ulítlá

 z roje  neznámých  včelstev

vonička  z pradívčích  luhů  a  hájů

ze svých  věčně  vířících  křidélek

střásáš  spršky  opojné  medoviny

až  motám  se

  jak  čerstvě  přeočkované  klíště

na  podletní  planině  zdivočelého

milování

jak  nahatý  troglodyt  utržený

ze  stydlivého  řetězu  dávnověků...

...šroubovice  DNA

údivem  uvízlá

 v bandasce

s čerstvě  podojeným

kokrhajícím  vesmírem...