Pocit

Anotace: ...

Nejsi tu se mnou, a přesto tě slyším,

při pouhé vzpomínce srdce mi buší.

S tebou jde všechno lépe a snáz,

povolí ledy a protrhnou hráz.

 

„Jak vypadá láska?“ Náhle se ptáš.

Těžko říct, má závoj, či plášť?

Já vím jen jedno a z toho hlava se točí,

má tvůj hlas, tvé ruce, tvé oči.

 

Ty umíš létat, život naplno žít,

jen stiskem ruky dal's mi vnitřní klid.

Na křídlech lásky toužím se vznést,

vybrat si vždycky jen tu správnou z cest.

 

Když tě vidím, tak zmizí kolem mě svět,

stojí za to čekat, až vrátíš se zpět.

Tvá energie, elán, moudrost a slova

zůstanou v mém srdci tam, kde se schová

 

všechno, co cítím. Jak hvězda to září,

jak slunce a nebo úsměv ve tvojí tváři.

Ač nejsi tu se mnou, rozzáříš každý den,

s tebou začíná i končí každý můj sen.

 

Víš, člověk občas v životě tápe,

těžko najít duši, která hned chápe,

a ty tohle i na dálku umíš,

bolest v mém srdci rázem hned ztlumíš.

 

Dík za tu sílu, co z tvého nitra sálá,

dřív jsem se křídla roztáhnout bála.

Dáváš mi tolik a nic nechceš zpátky.

Já jen... Já vím, že umíš číst mezi řádky...