Návštěvnost
Láska post mortem
Láska post mortem
Všecko podstatné pominulo
obsahem ztraceno v překladu,
spánek je zástěrkou pro samotu,
když tě někdo opustí,
zapomeň na to, co ublížilo,
lež - pouhá náhražka za svobodu,
láska se ztišila do šepotu,
šla po střepech k bolesti.
Včerejší chyby jsou mávnutím křídel,
z křídel ti peří opadává,
podzimí kroky krutě úží dech,
propadáváš se do neznáma,
láska se rozpadá, ztrácí hřídel,
tichotné hlasy - to se stává,
soumračný polibek na Tvých rtech,
pozvolna vyprchá jako pěna.
Trnová cesta po Golgotě,
trápíš se odnikud nikam,
čas rozpíná se do prázdnoty,
stébla se tonoucí nechytíš,
bolavíš hladem osamotě
a každý nový vzdor je klam,
v písni jen těžko změníš noty,
pro ženskou tíž, to pochopíš.
Dávno již nevěříš na pohádky,
v hlavě máš oblačná doufání.
Proč setrvale rostem,
když bolest neutichá?
Činy cit nesměníš zpátky,
zníš ve svém půlnočním zoufání,
láska je živa post mortem,
dokud čas nedodýchá,
než rozfouká stýkání do strání
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk:-) bezva, máš, Akrijku, nabito myšlenkami, neSTačím zírat :-)!
20.11.2019 06:32:40 | Fany
Zklamání časem přebolí, ale stejně zůstává ukryto kdesi v hloubi našeho nitra a někdy vyrazí napovrch nečekaně a v nevhodný čas.
17.11.2019 15:39:53 | Donne
Děkuji Ti Donne, bohužel je to tak, často to neseme v sobě dál, než to zastíní něco krásného.
19.11.2019 00:06:15 | Akrij8
Láska je neskutečně opravdová. Buď hladí, vynáší nás do výše k slunci..hřeje...nebo nás setne, srazí do hlubin samoty, bolest je to tak šílená...prýští z nás všemi póry...buď anebo..neexistuje nic mezi tím..*ST*
17.11.2019 08:34:31 | Anděl
To ano, Anděli, člověk se s tím musí nějak poprat a nepomůže nežli čas...
19.11.2019 00:05:08 | Akrij8