Semínko

Máš oči z modré oblohy
nad nimiž slunce vlaje
pes věrný jde Ti u nohy
za lásku svou Tě maje.

Jsi vůní lidské esence
pramenem tvůrce bytí
lásky pocit v kolébce
co na temnotu svítí.

Jsi žízní po dnech půstu
maják v noční bouři
sladkost v časech růstu
naděje ostrova v moři.

Jsi jiskrou síly plamene
bez ostychu studu
semínko větrem nesené
na úrodnou půdu.