za každý den
co zas z rána kvete
tu radost
za to tajemství
schoulené do poupěte
taky touhu
a za každou vločku
za sníh
co se snáší, ale nedosedne
roztaje ve dlaních
a lehkost
ve kterých se otevírá
vůně pomněnek a kopretin
za pírka sýkorek a skřivánku
a za temně rudou ostružin
i za ni
...Tvoje rty
hladí.... děkuji, že jsem mohla číst.
22.01.2021 06:24:25 | Pittoresque
Tedy jako modlitba pohlazení, občas se zatoulám dál a nacházím ...
21.01.2021 11:36:17 | Vivien
Moc hezky to splétáš ;-) ST
30.11.2019 18:17:32 | jenommarie
Děkuju ;)
01.12.2019 07:18:47 | Pro začátek