.
Jsi jako víla
s podzimem zkušená
že nová jara přijdou
Pasačka bosa
s náručí květin
bez jména.
Pojmenoval jsem si tě
slovy
neznámými
Namaloval křidélka
štětcem do noční oblohy.
a čekal
čekal léta
ušoupal si nohy
hledal křídla
zakopával mezi rýmy svými
Jen bolest a trest
a žádná odměna.
Dnes už vím
co neměl jsem kdy spatřit
Na básnění už se neučím
a když mě zkouší
mívám za tři..
lépe než před katedrou
sebou šít.
A dnes už znám
Co zhyne doma
bylo venku
Utrhli mě bez oddenku
Snad i stonal
Snad i skonal
jak piha v tvojí tváři
štít slova nevěř lháři
Les louka nedobyla.
Jsi jako víla...
Je ....nádherná,
ta tvá odpověď.
A ta bez jména?
Snad nikdo ji víc neobuje,
nezláme křídla,
ani v noci, ani ve dne.
A nechá víru,
že i lhář, je člověk,
co sem, tam zapomene
na všechny své lži
a tam venku,
kde šumí les a voní louky,
najde tu ztracenou
pihu v její tváři...
Pak, ...věřit se dá lháři.
https://www.youtube.com/watch?v=YxJceD1gzuw
Moc hezká Nowe, opět si mi připomněl, nejen písničku, díky.:)
13.12.2019 05:00:49 | Dreamy