Až otevřu dveře

.
.
Až otevřu dveře
a za nimi ty,
můj milý.
Věřím, že s doteky ulehnu,
jak jsme si přislíbili.


Jsi moje vodní hladina,
do které chci se vnořit,
už není důvod,
proč se bát.
Dávno jsem začala věřit.


Chci s tebou čerpat v úžasu,
vše co muž ženě dává.
S tebou zažít si tu krásu,
s tebou se stávám hravá.


Jsem tvojí něžnou krajinou,
po které můžeš bloudit.
U mě si odpočinout,
do náruče mojí vstoupit.


Polibek všude dosedá,
jak něžné malé vlnky.
Vplují pomalu do sebe,
dva rozvodněné toky.


Vánek je naše něha,
šum větru naše šeptaní.
Chtíč sladký neposeda,
nás svádí do hraní.