Víla

Můj vkus podobá se bonmotu,

alkoholik, feťák, rváč.

Zbyly mi jen oči pro pláč

a sbírka exotů.

Byl dobrý jen ten poslední.

Snad snesl by mi modré z nebe,

jenže teď  mi píše z vězení

a mně už z toho vážně jebe.

Nemám slov a došla síla,

chlapa nechci ani vidět.

A pak, snad nemám se za co stydět,

snesla se mi z nebe víla.

Krásná, milá, sečtělá

i ztělesněná ochota

a stejně jak já slabost má

pro Philipa Rotha.

Moje múza převtělená

v lidskou bytost sladkou,

dokonalá a vždy s láskou

snad jenom mnou znesvěcená.

Připadám si jako ve snech,

nevěřím, že se mi nezdá.

dokonalá v nocích, ve dnech,

já nikdy se té krásky nevzdám.

Je jen pro mě určenou,

když usínáme vedle sebe

při doznívání posledních not

Těšínského nebe.