Je t'aime jako Sbohem

Není ti do řeči
a co říct bys chtěl
sotva tě vyléčí
krystaly Básniel?

Není ti do řeči
už ani v bezpečí
a rád bys uviděl
očima jako tmel
tu lásku ve verši

Se srdcem jist
mohl si poznat míst
číst chvíli skřivánčí
také jsi oněměl
z výšek i v náruči
z křehkosti tajných cel
a život uletěl?

Až jednou zatančí
u jitra slz pocit jitrocele
vzpomene mile svá
vzpomene na přítele

Žije dál ráda zná
i je snem tvého já
nechaný v básni el
tak blízko za nocí

Verš její živoucí
směl nebem i do pekel
než stal se tichem v mnohém

...... ..

Je tam
též v rozmlouvání s Bohem
je věřící
je muž
je anděl snů
je tvých múz

Ty milá opodál
kam nás zas ten verš dal