Živé prameny

Zapomněl jméno na jazyku,

vyhladil tváře do ztracena,

souběžné hladiny tichotné

šeptaly řece osamění,

čítal ji v cizím slovníku,

nezněle byla mnou vyslovena,

kroniky na prach jsou spálené,

láska prý umírá bez pomníků.

 

Návraty čekaly ve strunoví,

po prstech tančili mravenci

v slzách se topily rybářské sítě,

hladová srdce nepojedla,

vítr se opíral v ráhnoví,

milenci směnili za minci

slova i city, vyzradí tě,

sopečná zřídla neustydla.

 

Blízkost je rozhraní,

kde čekám Tvůj slunovrat,

hranice v mezistvolí

promlouvá sedmiřekou,

do strání poskládát poznání

vroucího milovat,

zaklesnem do soukolí,

odkud se rozutekou

živé prameny