Děkuji

Srdcem dýchám každé ráno,
z příběhů tam za okny,
o nichž snít je zakázáno,
očím ve tmě samotných.

Matný obraz vystupuje,
ze tmy rovnou do mlhy,
k světu co za obzor pokračuje,
změní barvu oblohy.

Tvá hvězda nade mnou už není,
leží vedle na polštáři.
oddychuje ve znamení,
při polibku zazáří.

Ve dne anděl v noci hvězdou,
jeví se tvá proměna.
Prožívání světa ve dvou,
s tebou je mi odměna.

Z mých rtů modlitby letí,
k uším starce na nebi,
o tvé lásce, o objetí,
v rýmech co tě velebí.

Děkuji za život s tebou,
i za sny co mám o tobě,
za chuť sladkou kterou,
máš na rtech vždycky v zásobě.