Mé srdce promlčené

Anotace: ... ..

Sbírka: Hvězdám Nekonečna

vím
kdo smutek násobí
odcházející mámy
v prosbách u vrby
a když pláče táta
nad synem ztraceným
a synu běží život
osudem
vojáčkem cínovým

-
ví dcery... poví sbohem
půjdou samy
z očí
loučením
-
ví
kdo smutek způsobil
a jaká je ztráta...

ano
už to dávno vím

já
a kde má láska

zavátá
-

dál čeká sníh na svítání
modré slunce na zeleném nebi
tání v zapomnění
přitom ještě loni
mlhou deštěm
jdou a objevují zemi
a jiskřivý pocit že jsi se mnou
i dnes zůstane mi
zázrak ve chvíli oslnění
ač tíhnu do zatmění do noci

a dcery jsou mé slzy
ustaraných očí
momentka úsměvu
beznadějně skočí
ještě jednou jít májovou alejí
a nejít sám
jenže zdá se pozdě
už ani nedutám

a k čemu mi to moře z mé duše umlčené
životní
přání
sny
a co přijde potom pomlč ne -

ne
už to dávno ví
červeň se mění v cín
a srdce
srdce mé
-
mé srdce promlčené