V srdci pocit bouře
Plíce plné kouře
Bouře propletená něhou
Oči prochází mlhou
Nohy netuší jakým směrem jít
Vyprahlá ústa chtějí pít
Z nitra dere se láska
Na tváři zůstává maska
Rozum otupělý strachem
Nos ucpaný pachem
Pachem jenž nese jméno
Co bodá jako seno
Osamělost se jí říká
A mne se dotýká
Duše volá po štěstí
Mozek vidí neštěstí
Únava na těle stoupá
Rozum více a více zoufá
Mé já hroutí se k zemi
Takhle, šťastno je mi
Smutná básnička. Podobným motivem jsem se zabýval ve své básni Samota.
Je hezká (=
03.08.2020 19:09:56 | Roser