Ztratil si duši...

Nechci už víc ztrácet drahocenný čas,
chci líbat tvá víčka, vějířky řas.
Klouzavě pomalu odshora dolů,
semknout se v objetí, setrvat spolu.
Vytrácí se barva ze tvých očích krásných,
společné okamžiky patří do vzácných.

V očích tvých panuje divoká bouřka,
pro tvoje tělo teď nastala zkouška.
Svádět ty dovedeš, vpíjet se pohledem,
jen ještě netušíš, co je mým záměrem.
Žhavými ústy teď křižuji tvoje tělo,
pod náporem slasti doslova zkoprnělo.
Chci laskat a olizovat tě jazykem,
kousat ti bradavky bude mým zlozvykem.

Svíjíš se jak had, co se z kůže svléká,
proud žhavé lávy ti do žil vtéká.
Šeptáš mi zastřeným hlasem,
ať zbytečně nemrhám časem.
Bouřka v tvých očích přidává na síle,
vášeň nad rozumem je nyní v přesile.

Konejšivě kreslíš mi prstem po spánku,
měla bych jednu jedinou poznámku.
Upozornění, o kterém vědět musíš,
ještě než na mě svůj šarm zkusíš.
Ač hlava se bude vzpouzet sebevíc,
je lehké svádět mé tělo, bude vycházet ti vstříc.

Čím víc a hlasitěji budu protestovat,
tím víc toužím vášnivě se pomilovat.
Pokud uslyšíš z mých úst, že tě nesnáším,
pak věz, že v tu chvíli, se do nebe povznáším.
Ovšem nenech se tělem mým zmást,
mé oči dovedou oklamat a prsty krást.

V tom nekonečném boji, co trval vteřiny,
kdy bral sis mě mocně a tiskl do peřiny.
V tom boji beze zbraní,ve válce bez krve,
dříve sis nevšiml, to až teprve,
že i když vynaložil si dostatek sil,
abys naše rozhořelá těla uhasil,
ukojil si mučivou touhu a vroucí chtíč,
stalo se, tvá duše nechce od mojí pryč.
Slast může brzy sladkobolný pocit vystřídat,
Když zjistíš, že ač ses snažil,
nezvládl si svoji duši uhlídat...