Někdy mezi mantinely,
životem se potácím.
Modřiny mi nezmizely,
otlučený však směr neztrácím.
Loďka v bouři má svůj maják,
naději na teplý kout.
Přání plní starý žabák,
proti proudu zvládat plout.
Zasyčí do louže hvězda padlá,
je to anděl nebo kometa?
Zrychleně se ti dmou ňadra,
tvá touha ta nepočká.
Budu s tebou v každou chvíli,
budu tvůj ochranný štít.
Budu světlem plným síly,
co dá ti důvod krásnou být.
Příběhy ti budu číst,
co naději nikdy nezabíjí.
Budu hřát tě, jsem si jist,
láska moje nepomíjí.
po delsi dobe jsem prisel zas
a nelituji, do mych tvari vlozil jsi jas
kazdy paprsek at zachytit se Ti podari
pak podivej se do zrcadla, uvidis usmev na tvari
to Ti preju moc, petrzal, a vychutnej si dnesni den...m
24.10.2020 09:47:29 | mapato
Moc ti děkuji, snažím se vychutnávat co to jde, tak ať ti to také jde co nejvíce ;-)
26.10.2020 05:51:33 | petrzal