Nechci se ztratit a proto...
Nechci se ztratit a proto...
Vzdorovat tobě se snadno nedá,
pokaždé tlak se k výšinám zvedá.
Jediný pohled a je se mnou ámen,
v tekutou lávu se promění kámen.
Řeka touhy vylije se z břehů svých,
nechci záchranu ze sil posledních.
Rozum i tělo nad tebou žasne,
počkej až Slunce své světlo zhasne.
Pod pláštěm tmy tě navštívím ráda,
zlíbám tvé tělo a pohladím záda.
Poskládám obraz ze střípků touhy,
stačí můj dotek na tobě pouhý.
Umělecké dílo v prstech tvořím,
i já můj milý, celá již hořím.
Chuť mne svírá, touha vládne,
hořkost bytí, slastí sládne.
Vezmu štětec, štětec s černou tuší,
slyším srdce tvé, jak divoce buší.
Na tvoje horké tělo cestu si vyznačím,
kde ještě mělko je a kde už nestačím.
Ptáš se beze slov, co že to provádím,
proč tě nelíbám, prsty tě nesvádím.
Proč místo hlazení, všude čáry máš,
nic, krom mne v tu chvíli nevnímáš.
Cítíš ty tahy, tělo v jednom ohni máš,
měl bys pro jistotu přeříkat otčenáš.
Snadná je odpověď, na tvoji otázku,
utopit nechci se, pro touhu, pro lásku.
A tak doufám, že po vyznačené trase,
neztratím se, nezabloudím v čase.
Ač touhou raněná a pozbývám síly,
ta černá čára mne vždy dovede k cíli.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk22.10.2020 22:14:20 Emily Říhová
Čára po těle vedená,
žena láskou svedená,
hledá touhy naplnění
od soumraku k rozednění... (*)
20.10.2020 02:17:37 Eru Alonnar
Nedalo mi to taky něco přidat.
Máš celou mapu jeho těla.
Je jak skládanka z leporela.
Tam už nemáš místo kde se ztratit.
K cíli si můžeš i cestu zkrátit.
Když ty vyznáš se v něm,
měl by i on poznat tebe.
Polož své tělo cestou unavené.
Teď on vezme štětec a černou tuží.
Zakreslí místa která jen tuší.
Svíjíš se má milá, pod dotyky štětce.
Ten kdo je kreslí nemoh by být světcem.
Až zmapuje všechna tvá místa
Můžeš si klidně být jistá.
Že poznáte oba správný směr.
Z bodu A do bodu B, ať je to fér.
20.10.2020 07:02:27 Pittoresque
Milý Eru, to je krásné,
moje duše nad uměním žasne.
Jak je možné,
že z pár písmen pouhých,
cítím v sobě plameny touhy :-)
19.10.2020 15:55:00 Tomcat
"Hořely a hasly hvězdy,
v závisti nad tvou něhou,
hořely a hasly,
žár tvých očí je příliš jasný,
hořely a závistí hasly.
(Kde se vzalo tolik něhy?)"
Nádherná ;-)ST
19.10.2020 16:33:57 Pittoresque
Žár mých očí touhou chladne,
hvězda, která z nebe spadne.
Něha vzlíná mým tělem stále,
něžnost rukou hřeje krále.
Slovy hladit, polibkem zmást,
mám chuť do snu se vkrást...
moc ti děkuji za krásnou báseň :-)
19.10.2020 16:56:08 Tomcat
Hořely a hasly hvězdy,
hořely a hasly,
moje oči v očích tvých,
Temná noc mi však nikdy
nezpívala tolik písní
Jako ve tvém objetí
19.10.2020 12:06:12 jenommarie
To byla ale ceSTa milá Pittoresque
.. jízda s jasným cílem ** :)
19.10.2020 10:15:24 uživatel smazán
K jednomu cíli,
kde se tahy svádí,
v němý úkaz-
prstový úžas,
se tak utopím,
ve Tvém údolí :o)
