Někdy se ztrácím mezi světy
jak vločka sněhu rozpuštěná,
jak něco, co je nikde s někým,
všechny okolní siluety
jsou neskutečnost zobrazená
jen krátkodobým zrcadlením...
Tak lidské vědomí se mění
nebo jsou to jen vize plané?
Srdce hovoří o souznění,
v těle zvláštní klid rozprostřený,
každý z předsudků zvolna taje...
Mohou za to tvé oči, pane?
za zpěvy klášterních sborů
jen věku smutné výročí
ohlasy dávných rozhovorů
...
nedívej se mi do očí
**
22.11.2020 10:48:44 | JC senior
... srdečné ...
... hvězda ...
... jasná jako její vize Cecilko ...
... já v její světlo věřím ...
12.11.2020 07:14:30 | Marcella
Ve studánkách utopena,
v touhách srdce polapena,
láskou naplněna ...
Krásný večer Cecilko (*)
11.11.2020 22:53:57 | Emily Říhová
Může to být mnoho vjemů
iluze, představy o tom do koho je projektuješ, dear.
Libí a nemálo!
11.11.2020 22:03:41 | kudlankaW