Polibek

Na zavřená oční víčka
letmý polibek ti dám,
tvá krásně něžná slovíčka
stále v mysli mám.

Jaký bude další polibek
patřící jen tvým rtům,
takový malý závdavek
blížícím se okamžikům?

Něžný jako dotyk motýlí,
sametový jako jeho křídla,
užijme si tuhle krásnou chvíli,
jakoby poslední byla.

Horký jako paprsek letního slunce,
naléhavý...pomalu ztrácím dech,
cítím zrychlený tlukot srdce,
máš pohled hebký jako mech.

Jak vzrušující je dotyk rtů pouhý,
vášnivý tak, že nelze mu odolat,
kde až končí hranice téhle touhy
...nechceš se mnou prozkoumat?