Šimra.

Řekla jsi, že šimrám.
A já se smál,
že rád šimrám.

Tak jméno Šimra jsem Ti dal.
Ty Bruneto, co láme srdce.

Jsi mé slunce.
Podobáš se Polárce.

S Tebou žít, byl bych jako v pohádce.

Jsem v Tvém těle.
Ty mícháš sliny u postele.

Levandulová královno!
Ty, vrnící přádelno!

A tak Tě šimrám dál,
Tvým Šimrou jsem se stal.
A pro Tebe postel načechral.