Anotace: ...
naše tajemství zatažených závěsů
rozhrnula záclona
a na konci každé věty
byl čaj vlažnější
a vlažnější
..
pamatuješ jak jsem se styděl mluvit
touhu kreslil po tvém těle
a bál se nažehlených slov
která časem odletí?
..
byla jsi fakt jedinečná
ale né jediná
zklamal jsem
16.01.2021 20:35:48 jitoush
...Přiznání je polehčující okolnost....jak člověk zraje,tak si sestavuje
tu svou jedinečnou mozaiku....vše je tak,jak mělo a má být.....odpuštění
a "rozpuštění"......Ji./úsměv/
15.01.2021 21:24:05 jenommarie
Když k sobě dva patří..i přes ty krachy se může stát..že se cesty obnoví. Poznání někdy trvá, jenže to je život. **;)