Oběť

Jsem zpátky doma, tak opěvuj hrdinu

přežil jsem vlastní smrt, nemusím pod hlínu.

Byla to děsná noc, ale jsem zpátky doma,

schvátila mě ta moc, to byla ona.

 

Já jsem v tom nevinně, nesuď mě, nebij mě,

já vážně trpěl jsem jak svině na výhni.

Myslel jsem na tebe, když měl jsem ji na klíně,

tak buď na mě hrdá a hlavu pozdvihni.

 

Ano, je pravda, že byla v tom jiná.

Ale že sžírá tě vztek, to není má vina.

Nikdy bych z vůle své přec nešel jinam,

spadl jsem do pasti ženskýho klína.

 

To já jsem tu oběť, tak přestaň mě trestat,

Šel jsem jen tam, kudy vedla mě cesta,

pak ta buchta libová z mladýho těsta

mě lapila, potvora, už nešlo přestat.

 

Miláčku, stačilo výčitek.

Nech mě už bejt, jsem vážně vybitej.

Že jsem se vrátil, za to buď ráda,

vyváz jsem o vlásek, ty stavíš mi záda.

 

Jsem živej a zdravej.

Že se chovám jak malej,

Přestaň se tvářit.

Vždyť jsem se vrátil, tak měla bys zářit.

 

Ano, je pravda, že byla v tom jiná.

Ale že sžírá tě vztek, ale není má vina.

Nikdy bych z vůle své přec nešel jinam,

stal jsem se obětí ženskýho klína.

 

To já jsem tu oběť, tak přestaň mě trestat,

Šel jsem jen tam, kudy vedla mě cesta,

pak ta buchta libová z mladýho těsta

mě lapila, potvora, už nešlo přestat.