Hra slov
Už zase mám Vaše oči před sebou
dívám se na ně, jako na krajinu,
která se mění pod dotyky stínů
těkavých myšlenek co z hlavy nemohou.
I já bývám upoután tou hrou
slov a neptejte se na příčinu,
proč budu ještě tuto zimu
spíš klečet nežli státi na nohou.
Nerad však upadl bych v omyl únavou,
to raději marně věřit budu, že mi pomohou
ty oči tolik slibující,
že víno jenž vlekle stoupá do hlavy
vezme s sebou i kousek naděje a Vy
přidržíte ji dlaní čekající.
podzim 1990
Ano, jak jsi psal, o tom spinu, i tato v podobné atmosféře s troškou jinak chutnající koncovky, a taky se mně líbí.
07.02.2021 23:18:54 | Vivien
Ty mé se právě usmívají....:)
04.02.2021 21:42:50 | Dreamy
No, tak ať to tak zústane.
05.02.2021 11:15:03 | blues
Ta krásná chvilka k nezapomenutí**ST;)
03.02.2021 13:00:52 | jenommarie
...sakra chlape
kde jsi celou tu dobu byl?
poezie jako břitva
03.02.2021 08:06:13 | piťura
krásná!
02.02.2021 09:55:38 | Pittoresque
Stane se někdy, že i ostatní to zaujme, moc děkuji.
04.02.2021 12:57:20 | blues