Ať je Ti líp.

Ať je Ti líp.
Musí tak být.

Foukám Ti na čelo,
aby bacilům se pryč zachtělo.

A hladím Tě po vlasech
a zpívám modlitbu
po všech zdech.

Za Tebe. Za Tebe.
Ať nebe Ti pomůže kvést!

Kdysi přežil jsi omrzliny,
život ukázal Ti mnohé dřiny.

Kolikrát jsi se vlastně znovu narodil?
Tým lékařů s Tebou byl.

I kdybych prošla celý světadíl,
ty nejlepší krev do mých žil si vlil.

Tak, porosím, Bože, dej žít pohádku,
kde láska nežije jen v pozlátku,
ale je vedena po silném provázku.

Tak dýchám do Tvých plic,
ať démant lásky bije čím dál víc.

A my už konečně milujeme se bez hranic.
A místo slz máme v očích smích.
Pro lásku se přeci musí žít!