Jarní závitek
Jarní závitek
Tvá růže láskou voní,
na lukách krajiny těla.
Vstupuji omámený do ní,
hvězda okolo proletěla.
Ten květ jak nebe láká,
magický prostor říše snů.
S ozvěnou na sebe zahulákám,
než znaven štěstím poklesnu.
A stálé vůně barvy doteků,
zdobí nám plátno zážitků.
Někdy je krásně tek člověku,
když tělo s tělem je v závitku.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk12.04.2021 14:12:05 mapato
to je hezký, petrzal...
ležet jak ve štrůdlu
s milovanou osobou...
kdo nás ale rozbalí
doufám, že nikdo
nám to štěstí nezkalí...
ještě.hezké odpoledne...m
23.03.2021 14:27:44 jenommarie
Jarní..jak okvětí
..s vůní omamné tvé many:);)
..jen nasávej a měj se krásně. *ST
22.03.2021 20:05:12 uživatel smazán
závitky z těl
to bych znát měl
jen je to dlouho
trochu jsem zapomněl
23.03.2021 11:27:10 petrzal
Ano a tyto vzpomínky jsou sladké. Možná škoda že intenzita vzpomínek je vyšší než v realitě, čímž vzpomínky mohou přejít v snění, nicméně stáří má jiná kouzla. Jen musím přijít na to jaká :-D
