Pohlaď mě...
Pohlaď mě...
Pohlaď mě...
Utiš ta nevyřčená slova,
vzlyky, srdce sténání.
Drž mne pevně,
než přijde s ránem svítání…
Pohlaď mě…
Ať ticho cítím
a až v kostech něhu tvoji.
Psáno je v ranním rozbřesku,
že nesmíme být svoji.
Pohlaď mě...
Strach mám, to přiznávám.
Až slunce vyjde nad obzor,
vydá se každý cestou sám.
Mlčky, však na rtech vzdor.
Pohlaď mě…
Svými jemnými prsty,
po tváři touhou zardělé.
Až ztratí se noc, ztratím i tebe.
Pro naši lásku truchlit bude nebe
a s ním plakat snad i andělé…
Komentáře (24)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk19.05.2021 19:35:35 mapato
krásný, milá Pittoresque, nemůžu se od Tvých slov utrhnout, čtu je stále znova...něco mi na duši určitě zanechají...v
18.04.2021 22:19:28 Emily Říhová
Jediný dotek a jste ztraceni,
když z jiskry stanou se plameny,
kéž andělé ten oheň udržují,
stejně jak každé další pohlazení...
Krásný večer, Pitt :)
09.04.2021 10:31:46 uživatel smazán
Vona je moc šikovná, tohle je hezký!
P.S. Už jsem to rozluštil: "Pitto-resque", a dál pátrat nebudu...
08.04.2021 09:17:13 jenommarie
Tolik citu..v konec..ach snad ty andělé se přikloní a svými křídly tu lásku ochrání. Kéž by**:) *ST
07.04.2021 22:34:26 šerý
Dotyky. Člověk už nevědomky po nich touží hned po porodu.
Když náš vyvolený má vítaný přístup na uzemí našeho "posvátného" těla. Zúrodní jej k naší radosti dotyky... a poté, dostaví se obava, že vše promění se jen v pustinu nahoty.
Příroda nám dává vzduch, potravu a vodu. Lásku si jen pronajímáme na dobu neurčitou a platíme za ní tolerancí, utrpením. Ale stejně to stojí za to*
Pěkně jsi mě inspirovala a rád jsem si početl, Pittoresque*
07.04.2021 22:27:53 uživatel smazán
Básnička je to výborná, ale když jsem naposledy pohladil přiletěla facka, tedy né od té pohlazené nýbrž od manželky:-)
