Podkroví

Nejsem připravena se vzdát.

Zastav mě,

těsně u svých rtů



- Prosím, mohl bys mě opouštět pomaleji? -



Připadám si tak sama,

ve společnosti Tvých pohledů



Dotýkat se slz,

bloudících v nebi neposedných pih,

a zatajit dech,

pod tíhou Tvých pohledů



- Tak prosím, opouštěj mě pomaleji! -



Slyším Tvůj hlas,

každou částí svýho těla,

když v něm putuješ,

v podkrovním nebi



Stojím tady,

zatímco Ty, mě opouštíš