Zvěstovaná...

Svinutá jako list kapradí
schoulila křídla svá pod keři
hlas tvůj snad znovu ji navnadí
vědomím
lehounké pápěří

povstane jak vánek
začane vát
ovlaží skráně jenž bělají
láskou
tu vyznal's snad nastokrát
zmámeni budem jí potají

kolikrát mohl jsi pohladit
vodopád vlasů
přímost mého čela
kolikrát zulíbat tvoji tvář
kolikrát ústa smělá
jsem chtěla

blízkostí splynouti v úsměvech
očí zářících svitem hvězd
pro svět co nezná bezpráví
z dob pradávných časů
nést lásky zvěst...