Rozverně se pohupuješ
na okraji mého chápání
krájíš mou zahořklost
na extra tenké plátky
pak zvedneš své tvary
a zmizíš
Chodím kolem horkých kaší
napřímo jen krvácím
sbírám ze země svou
bývalou
velikost
Měřítka jsou k popukání
škatulky se hýbají
jsem člověk
botanik
obuvník
hajzlík
princ z pohádky
Víš to?
Já ti patřím