Krajiny s bílými dveřmi 4 - Sahra Abrishami

Anotace: ... ..

Sbírka: Krajiny s bílými dveřmi

#

„Další prosím…“

Byl jsem na řadě…
…

Stál u okna
a díval se
za posledním květem
chryzantémy

„Nemáte pocit
plné čekárny?“

Bílé dveře prolomily mlčení -

/Ještě prve vyťukávané na klávesnici
/tyrkysovými signály
/které by nejraději uletěly oknem
/a zastavily se až s romantickou flétnou

„Ne.. Jen se stmívám.."
-
„Třes v ruce se Vám zlepšil
Dýchání je sklípkové
Srdce klidné
Na halucinace a hlasy zabraly léky...
Tak co je Vám…?“ zeptala se očima jakoby v nich chtěla číst
více z mého chorobopisu

Sahra Abrishami

ač už bych stmíval dál a dveře pomalu zavíral ...

#

V životech
ostnatých a teskných
mrazivé mlhy nízko nad vlnami
divoce ženou promarněné vesny

Tři sněhobílé!

Z nebe s květinami

Zvadle
líbáš Polárce
Oxy fresh na přání

iKs iKs

Na nehtících laky
z borůvkových lavin

Botky - klapy klapy

Rozcucháš ji? Cink Cink

:::

I.

* „Měsíci ovoníš sny růže?“ Zašuměly kroky kdesi za..
Ohlédl se.. – „To myslíte mě?“

* „... lovíš beznadějnou na řetízku...“

- „... a vy jste bianko diva v bledém písku
- když hypnotikum rosy zpívá insomnia

- ve zvlhlé tůňce
- číhá na motýla
- cit berušek z července?"

* „Ty - od slunce zmámence? Je zima!" /už chystám pavučince

- „Máte Zlatýnky?"

* „Rty jeskyňky
* i tmavovlásky v závojích
* Nomen omen brunetky
* okouzlivé lunetky
* a stříbrolící smích
* ...
* Díval ses Jí do očí?
* ...
* Á - ty Poutník! Četls ji?
* Vyber si
*
* kytici - devatero bylin
* Nebo chceš v cizí světnici
* umilovat dým?"

- Bodlák u viol! ... abych ubyl!

* „Ó, Ty váháš v novu s otazníky?

- „Piky Piky na dotyky?
- Dívčí
- staniol pleťové krajiny
- nesmí ranit
- skotačiví hvězdáři
- ani intoxikace andělem z lesklých dlaní na tváři"

* „Nedokázals ji chránit!?
* Tvůj nový věk zvlčil v led!

* Odpustila bych že jsi z daleka
* ale ne hned!"

- „Nevíš ...
- proč prší k zemi?"

* „Zas váháš pro trny!"

- „Růže prosím.."

~~~

Ach Suri

kdo vídal tvé květy
*********** Ach Sanah čirá z ros bez příkras
Ach Ty

křehká fascinací noci
dotkni se
když mluvím k Tobě skrze list

*********** To list Tyrkysníček
*********** Cítíš?
*********** Letíš nad hladinami z míst
*********** a slova
*********** jsou modravé vážky

Ach Suri
vezmi můj cukr z víček
v plamínku svíce
zářná hřející

*********** Ach Sanah
*********** karamelko v šatech bílé lvice

*********** proč svádíš?! Můra kroužící
*********** jsem já bezbranná?
*********** Rybka oddaná?

Nezvládám být sama?

To on! Odešel
-
Zatracel mě zatracel!

*********** Své rty lepíš akváriu?!

Plaveš ráda?
Ráda žiju

*********** za tenkým sklíčkem - není lnutí!

Mraz mi

*********** a čárný pas?

Jé pírko.. Chci být

*********** na labuti?

Komu dáš..

*********** melodie v louce
*********** s kamínky z cest

*********** Lad v potoce
*********** bublající z bosých stop
*********** v ranní touze

zatmělé slunce..

*********** i úsměv na obloze!

Z vesmírných šancí?

*********** Pojď!
*********** Jsme rozevláté dívčiny

nesmějící nést pel
za soumraků
k ramínku se stíny?

*********** Ach Sanah
*********** řekni mi
*********** kdo je a kdo není
*********** když Suri je mnou
*********** a já slzou
*********** prokřehlých princezniček

Šeptej
- já jsem ty
ať sapfická agonie v krůpějích stane se
maličkým třpytem krás
a přeci větším o naději
že i jedna kapka deště smí
najít cestu z mraků
že i zatracenky v prachu
neklesnou tíhou černých šátků
vážkám na křídla

a třepotavé můry

nevystraší tvé chvění

*********** Ach Sanah
kdo je a kdo není?

Šeptej mi
Suri po setmění

kde chladný poutník

- bláznivý skrýval -
barvil tiché lože

namaluj něžněji
štěstí v závratích
v běloučkých polštářích
neboj se vázy..
neboj se o rty
a zvlň mé dívčí moře!
-
-

*********** Někdo tu je!

Nějaký kluk se dívá!

*********** Cože!?!

Rychle amulet netopýra
s jedem pavučince naramkovcového!

a navleč raději i hvězdné šaty z bodláčí!!

*********** Jemné? Tkané vlhce?!
*********** Přilnou k vůni?

Ty Půlnoc otáčí!!

*********** a on!?

Ať se svírá v Nechce
Ať v tuze poztrácí
své lovce na růžence

~~~

Cit zasáhl osten
než ustrnul žár v hoře

Chtěl ji

vtisknout do stěn
tmavých slibů z bouře?

Po dlouhém odloučení
kdo je a kdo není?

Zdála se jinačí..

Nečekal škádlení
Dvě slečny
- přízrak tmy?

Korálky? Tyrkys?

Ne Ne Nic!

Květ
nechal u vášní
nachově nešťastný
a
sám
usnul k ránu
jak sever v oceánu

~~~

II.

* „Mladíku, zvedni ji - smutná růže", ozvalo se kdesi za..
Pootevřel květ.. – „Probouzíte mě?"

* „Ano, beznadějně hledáš tyrkys v bledém písku"
- „... a vy jste leknínová diva

- Ona?!

- Ve vůni mokrých vlasů
- zakotvila sny do polibku proč v sólu nezaznívá
- cit berušek z července?"

* „Ty - od slunce zmámence? Je zima!" /už chystám pavučince

- „Máte Zlatýnky?"

* „Rty jeskyňky
* i tmavovlásky v závojích
* Nomen omen brunetky
* okouzlivé lunetky
* a stříbrolící smích
* ...

taji

netrp

v bodláčích

:::

V životech
ostnatých a teskných
sune čas v mracích zlopověstných
třpytivé dívky v zrcadlení

Vídáš jejich tváře
Zdenky, Jitky, Dany, Suri, Sanah

a jed zapomnění

S a h r a... Sahra..

Abrishami!

Rozpomněl se
ač zvadlé srdce v plechovce rezne
s javory pošlapaných

- už ví - Je zima!
ráno...
v odlescích kaluží
trčím na vodě -

zatímco aroma kávy
stejně kávové a jitřní
jak blízkost jezerní ženy násobí
nasycená očekávání
jak blízkost souzněná
a tvarující útesy
s chutí časného vína

s jedním ramínkem sicilských šatů
malinko odkleslým až k loktu

nezachrání
odtikávání

když s nepochopením padá
a padá do šálku
znamení moře

Bodlák u viol! Abych ubyl!

Moje vina
já to zkazil

~~~

III.

* „Tanečník vrací řetízek?“ Zašuměly kroky kdesi za..
Zastavil se.. – „To myslíte mě?“

* „Ano, hledáš orientální didem a smích u obelisku?“

- „... a vy jste jasný plamínek
- že silueta pozná jméno v písku
- v citrónové chvilce.. moje tichá mívá
- cit berušek z července?"

* „Ty - od slunce zmámence? Je zima!"

- „Máte Zlatýnky?"

* „Rty jeskyňky
* i tmavovlásky v závojích
* Nomen omen brunetky
* okouzlivé lunetky
* a stříbrolící smích
* ...
* Díval ses Jí do očí?
* ...
* Á zase Ty!?!
* Četls ji!
* Vyber si"


Pst...

Řekni jen
že já
jsem...

******** u růže Abrishami
******** Deja Vu!
******** Cink.. Cink...

~~~

Stáli spolu pro medový lax
šumící věčnost
u jejich oblíbeného C-C

Clubu-Coffein

I letadlo v hlavě třikrát překonalo
zvukovou barieru výčitek

/Katapultovat se k pravdě?
/Přiznat.. kdo šálil tři vesny
/pro dlouhé odloučení
/Ne! To nesmí nikdo vědět!

a pokaždý -
po každý trochu jinak

Slečna?

/Listopadka venku vyhlížela hvězdy
/a najednou nemůže spát
/protože vrací se
/slunce

Dívá se zamračeným uhlem...

:******** on ještě netuší jak působí neznámý jed
:******** zapomene na tmavovlásku
:******** zapomene měnící se krajiny písku
:******** ošálen bude poutník jinými růžovými dívkami
:******** bude chtít Suri i Sanah
:******** a jediné co v něm zůstane je

S a h r a

/******** snažím se
/******** aby mi to nejvíc slušelo
/******** i přes ty tvé zimní nálady
/******** abys ke mně věrně přivoněl!
/******** Vím.. jen jasně rozkvétám samotou
/******** když se píseň flóry chýlí ke konci
/******** a z ubývající síly
/******** nestojím o soucit

/******** Miluj! Nebo.. Jdi!

/Je zase perfektní

/rozcuchaná a žensky vzdorující lvice
/bez líčení.. prosvítající lidská

což on jí z a s e
neřekl

místo toho - "Je zima!"

***

Možná
za tři vesny
je zachrání déšť
a rozevlátým vlasům?

Opět?
Jí neřekne
o kráse pro oči

Budou v tom
spolu
vezme ji do Evropy a domů
a ráno z jíní ztratí čárku
pro stopy nasněží vločky bláznů v máji

Připomenou-li vánoční stůl..
ve váze chvojí
noc i den spojí
aby v lodičkách z oříšku rodící se básník jasu
pozoroval
kde jsem nechal tajné slovo svobodně uletět..
kde neútočí zlá mysl v milujících
neboť oni potřebují šanci
aby pověděli srdci...

Tam básník
V růžích spících
k jasu sestoupí
možná
za tři vesny

***

Bránila svůj orient
než vzala jeho ruku
a sevřela ji co nejvíc toužila

On věděl - nesmí pustit
ani se otočit neboť by zmizela
navždy
jak malý tyrkysový kamínek
hledající z krásných let
v ulicích své štěstí

**

******** dnes
******** prchalo
******** pro pár bluesových jitřenek?

Cizí iKs iKs

protančilo po chodníku
jako by říkalo o přesýpacím tichu

Náhlá inspirace jíní v mini
a on se ohlédl
-
Zkamenělo My

v životech
ostnatých a teskných

Stál u třpytivé mlhy nízko nad vlnami

divoce ženou
rozepnul jí vesmír

a rozcuchal Ji
šeptem s představami..

Zhasl v básni múzy
a nesl pro ni vesny
i s šátkem přes oči

Nedovolil jí otočit se
aby brzy neroztála

Dělal kamenného
zlého a nepřístupného

Nevěděla kde je
až vzdávala se smutku
téměř unikala

Tyrkys?

Mizel z řetízku
až v cestách úpělo
až za tenkou linkou svítalo
jak za černou podprsenkou

******** Zůstával by rozdrolen
******** i náhle okouzlen
******** když postel hoří něhou?

******** To jeho rvalo
******** To v němotě křičelo!

******** Chtěl by vrátit vše
******** co tvořím a uletět mi do světa
******** za poslední vločkou!
******** Chtěl víc?

Být s Tebou
Být vodou nemající tvar
Smýt bolest klidně
z listů u naší jabloně
tam kde vzdech pěl
že led je posel modrých sfér

Pamatuješ to krupobití v nás
přitisknutých ke stromu
Pamatuješ zaklíněné dlaně
lesk vlasů po hromu
elektrizující až do tmy?

Minuli jsme se
a šedí s okny
strnuli
čas

******** když poprvé jsem řekla Lásko

******** On třikrát by raději vítal
******** arktickou divu!
******** V tu meluzínu ze zálivu
******** na pobřeží vnikal?
-
říkala si
nebezpečná Sahra

*-*-*-*- Ať stromy studí dál!
*-*-*-*- Kamínku.. nedívej se!
*-*-*-*- Přiznej... u ledové princezny
*-*-*-*- bráníš se dotýkání?
*-*-*-*- Tolik jed zebe!?

*-*-*-*- Řekni kdo je a kdo není
*-*-*-*- když jdou a jdou ony!
*-*-*-*- Když hluboko zakořeněny
*-*-*-*- jsou dívčí slzy v lemu tmy

A v nich - My - mraziví raniví
strážili jsme strážili
proč i Alláhových zrnek písku
vítr vzal
- sněhové stýskání

vy vládci blízko nebe
vy se jen z mraků chladně usmíváte
vy ledové
vy vetřelci v mé krvi
tak bledě jim život upíráte

a slzy v dunách já tmavovlásce dal

...

#

"Běžte za ním sestři..
a nezapomeňte klíče"

"Zvládnete to?"

"Zajisté.. jako vždy..."

/Zmizela...