Mé sloky tobé

Tvé oči mým srdcem plavou,

tvá duše je mi blíž,

kdyz nad tím vrtím hlavou,

snad o mne někdy sníš.

Někdy příjde čas,

kdy nebe spojí naše plány

příjdeš mi na mysl zas,

až pustí anděly... co byli nám tak přáni. 

Ze společných slov,

my utvoříme sloku,

budeš se divit, když budu tu

 při každém tvém kroku. 

Hned co slunce přestane mi plakat

a on přestane nám lhát,

nechal nás vlákat, ten anděl

co měl by nám tak přát.