Kamarád
Kamarád
Já vím,
občas se ploužím
mezi řádky.
Mluvím i zpátky.
Ty díváš se
nejen z dálky
a trpíš tiše
a nasloucháš.
A nepoutáš.
To je to pravé
rozuzlení.
Být teď a tady,
když nikdo není.
Rozumíš mi bez slov.
Jen do očí se podíváš.
Nesoudíš.
Přijímáš.
Můj příběh znáš.
Dal jsi mi záruku
tisíce opěrných skal.
Nevyčítáš.
Dáváš
na úkor sebe.
Děkuji Ti, hodné nebe.
Milionkrát za Tebe.
Já vím.
Ta báseň je jen setina.
Vděčím Ti příliš.
Ty nejlepší rovina.
Bez Tebe byla bych sutina.
Ty milé klima.
Nejlepší kamarád,
co i v bouřce má rád.
A neotočí se vzad.
Objímám Tvůj stan.
Šťastná, že Tě mám.
Můj briliant.
Komentáře (22)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Každý se občas plouží
mezi řádky
znát něčí hloubku očí
a vědět
je dar vzácný.*:)
Pěkný Jituško
03.09.2021 23:42:54 | jenommarie
a můj taky studio Kamarád Jů a Hele
03.09.2021 09:33:09 | J's ..
Moc děkuji.
03.09.2021 09:57:23 | mkinka
a k tomu maluji
03.09.2021 10:04:04 | J's ..
A já krásné dopoledne od počítače přeji.
03.09.2021 10:09:37 | mkinka
a já děkuji, co tam vytváříš s poči?
pojď ven, slunce svítí, dáme verše na kolotoči
03.09.2021 10:20:31 | J's ..
Já vím, slunce svědčí a od počítače unavené oči.
03.09.2021 10:40:10 | mkinka
oči zelené modré či temné zdali je uvidět bouřka se žene
03.09.2021 10:45:20 | J's ..
Praha je bez mráčku a slunce svítí do fráčku. Modrá je barva nebe. Ta z oči nezebe .Svítí slunce mezi ulicemi. Matička měst, stále krásná, zdá se mi. Už od narození. Mé oči v modři dýchají vzpomínkami. Praho, ty dýcháš historkami. Jsi stověžatá. A nezdáš se mi.
03.09.2021 10:55:49 | mkinka
a dívka modrooká již mne Prahou provází, díky dívce modrooké mizí mraky nesnází, ač jsem chvíli u Vltavy nebo ve snech s obrazy
03.09.2021 11:39:48 | J's ..
A káva voní. I pražské zvony. Je skoro poledne. A nejlépe chutná zmrzlina od vedle. A mezi ulicemi to rosí. Místečko najdou holubi a smutek se kosí.
Bruselská měří bez sazí, tam přechod se nachází. Zastávka tramvaje a pekárna, kde se dobře zastavuje. I v ruchu velkoměsta, klid kraluje.
03.09.2021 11:57:57 | mkinka
prima to kamarád najde rád a bude to pěkné... https://youtu.be/fUis9yny_lI
03.09.2021 13:04:11 | J's ..
Příběh o kočce chtěla jsem vypravovat. V ulici Belgické kdysi mňoukala kočka.
Byla mourovatá a křehká. Asi z bytu nechtíc, dostala se. Sečkala jsem s ní u domu, kde lísala se. Chtěla dovnitř, přišli lidé z domu, pustili jí. Nožky cupitaly. Pražská kočka, měla šťastná očka.Určitě pak před dveřmi u někoho zpátky, štěstí mělo krásné hrátky.
03.09.2021 13:41:16 | mkinka
