bílý posel
bílý posel
vyšlu bílou holubici
posla tichých kročejí
ať probudí duši spící
v srdce všeptá naději
jednou vše se znovu setká
v náručí té jediné
která na nic se nás neptá
vroucí láskou ovine
tak jak květy vůní halí
bez nároku přivonět
v závoj sotva spatřitelný
zavine si celý svět
vyšlu bílou holubici
posla tichých kročejí
ať pohladí dnes
bledou líci
srdci všeptá naději
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Byť sokol Hlad, nenasytně krouží nad poslem tichých kročejí. Holubičce volátko ni se nezachvěje, by upustilo naději.
Tvá poezie, jak zapravené osivo čekající na čtenářovu jímavou vláhu.*
22.09.2021 23:56:10 | šerý
