Každá buňka dýchá pro Tebe.
Společný nádech z nebe.
Souhvězdí citů bez otazníků.
Jsi tu?
Usměješ se pro mě?
Zahřeješ mě?
Jsi nádech ve mě.
Jsem žabka, co kuňká
a do ráje ráda
žbluňkne a slastí polkne.
Láska prochází
tělem
a vzdechy se namáčí.
Slzy štěstí zatlačí.
Líbej mě.
Tvá blízkost nadnáší.
Ty jediný.
Znáš mé množiny.
Výjevy ataků přidušených.
Tisíce pohledů ukřivděných.
Jednám jako šelma.
Podíváš se na mě,
podáš rámě krásně jemně něžně.
Lásko, už se netrap zbytečně.
Kolikrát ujel jsem i já.
Nejedeš v tom jen Ty.
Ale my dva.
Dokonalost není.
Kéž jsme všichni přirození.
Od stavení ke stavení.
Nebudu Tě měnit.
To Ty už víš.
Dám Ti čas
a Ty to zlé vykřičíš.
Já nechci umělou kytku,
ani lži zítřků.
Já Tě chci celou.
Od shora dolů
mou rukou pomilovanou.
Už se směješ,
tak má být.
Nehledej na sobě chyby,
ale duše svit.
Spolu nám bude líp.
A lehce žít.
Miluji Tě čím dál víc.
Budeme dýchat spolu.
Odoláme poli bolů.
My dva.
Jenom spolu.
Obraz lásky kreslíme
a spolu si rozumíme.
Začni první tah.
Oranžová a tak.
Moment.
Přijde fotograf.
Naše láska ať je
krásný graf.
Pojď po mém těle malovat.
Chci štěstí sát.
Dějství.
Muž a žena.
Vnadný sad.
Ještě.
Pojď ochutnat.
....Je to opravdové.....a jak sem chodím v časových odstupech,tak mám Jituško pocit,že píšeš lépe a lépe.....že jakoby Tvé psaní "rozkvétalo",opouštělo počáteční "dětský"nádech a nesmělost a šlo vpřed ve své bohatosti a otevřenosti...
25.09.2021 20:31:57 | jitoush
krásný, kouzelný Jitu... nádech! a objetí ať doletí...:*
23.09.2021 07:48:33 | Sonnador