Blázen

Oblohu se zemí,
pruh světla spojuje.
Žár v srdci ženy,
s nímž marně každý bojuje.

Krátké přesto silné,
spojení muže a ženy může být.
Jak spojení nebe a země bezcílné,
když ve světle se nám chce žít.

Někdy jsem míček jakoby,
ve dlani blázna jen.
Nápad co klid tvůj zazlobí,
když popisuje ten svůj sen.

Hlavu mám v oblacích,
a nohy na zemi.
Nebuď již v rozpacích,
a celá dej se mi.

Pár slůvky zahřej mé,
zmrzlé tělo od podzimu.
Vyznání není samozřejmé,
však v lásce v něm hledej příčinu