Padá listí i barví se.
Jako láska snaží se.
Vrní kočka a přede bez příze.
Vítr fouká a stav beztíže.
Příroda vždy pomůže.
Otazníky mezi světy.
Malované trojúhelníky.
Duše kluše po listě.
Je milý vhodný k nevěstě?
Ach ta láska tuze spěchá.
Ukáže na ta a ta vrata.
Kočka kouká. Brouká.
Přinese opravdu trpělivost růže?
Jak dlouho má žena čekat
na správného muže?
Kočka se líže a nic neřeší.
V životě občas oltář lží.
Kočka se v klidu zavěsí.
Holka, listí letí.
Ať dobře je Ti.
Ve vzduchu je tajemství,
nastav dlaň a už si zabroukni.
A hrabeme listí.
Kočka, moje láska.
A já v trávě hladím konipáska.
Den je krásný.
Když kočka je v básni.
Je mourovatá.
Slunce žasni.
Jak dlouho má žena čekat
na správného muže? Dobra otazka, tiež si ju kladiem ;-)
10.10.2021 19:33:48 | gallatea
Zvláštně symbolické, nádherně melodické a působí na mě ty rýmy. Ať se dobře píše a daří (=
09.10.2021 20:12:18 | Roser
Děkuji. Je mi potěšením číst. Kočička mi při psaní pomáhala. Po napsání šla na procházku a pak bylo zase mazlení. Prostě si řekla, že v té básni musí být o ní. Ona je má královna.
09.10.2021 20:23:18 | mkinka
kočka se snadno kdekoli zavěsí-a ve větvoví Stromu Života svou radost rozvěsí...:-D*
09.10.2021 16:20:51 | Frr
Ano. Teď okupuje mou ruku. Chtěla jsem psát a ze spinkání na klávesnici a přemlouvání, že nějaké místečko by mi měla nechat, vznikla tato básnička. Ach, muselo to být o ní. Její packa je tam, kde je panička. Mńau.
09.10.2021 16:23:24 | mkinka