Flétna

Pod mostem sedí smutná žena.
Hraje za ní flétna.
Je krásná a sama.
Hraje a mír snímá.
Směje se, že mince má.
Korunu ke korunce dá.
Vyhozená.
Na pokraji.
Deka jí zůstává.
Zmrzlé ruce
a duše svírá.
Tón zní.

Ví, měla ho ráda.
Příběh z flétny
tiší smysly.
Něco málo,
co po tónu se svezly.
Dávám jí mince.
Také z lásky vzešly.
Spílám na nečas,
do jakého jsme přišli.

Brečí u flétny
a ona za ní zpívá.
Den utíká.
Jsme tu dvě.
Její duše se svléká.
Je cizí, přesto blízká.
Mince se blýská.
Společnost k ní němá.
Ona je kamarádská.

Přijdu zas.
Až poví flétna.
Možná ještě dneska.
Radost píská.
Praha je hezká
a flétnou zpívá.

V srdci zlatá jíva.
Láska k bližnímu ať
po cestách bývá.
Nebe se barví.
Holka milá.

Flétna promluvila.
Příběh jsem proložila
Tvým úsměvem.
Budiž Ti teplo
a setkáš se s domovem.