"Heleně"

Ó, trójská Heleno,

tak měla (chtěla) bych tě nazývat,

byť jméno zcela jiné máš.

Dávné krásce však půvabem se podobáš.

Když kolem procházíš, toužím tě obejmout.

tvůj pas pažemi obepnout

a zabořit tvář do tvých hustých vlasů,

jež padnouce na ramena, podtrhují tvou krásu.

hříšná to láska, vím, je to hřích.

však stejně jako ty nejsem katolík.

a ty o mně stejně snad ani nevíš,

pohledem o mě nezavadíš.

a já se trápím a chci i nechci

tvé zdravé rty jemně, vroucně políbit,

tvou bílou ruku do své uchopit,

hřát ji v rukou svých a hřát ty své o ni

jenže ze všeho nejvíc ti nechci ublížit

ani svou láskou.

a nevím, jak s tím žít...