Skrze slzy

Já vím.
Náměstí zřím.
Jsem nahá.
Chybí dým.
O všem vyprávím.

Ty cáry života
jako hmota.
Švitořím a blázním.
Hledám mír a vážním.

Holub podá mi ruku
a zazpívá do kroku.

Praha má.
Vzkříšená.
Náruč má.
Konejšivá.

To ona mě povila
a zemřít nenechala.
Miluji Karlův most
a celý skvost.

Jsem ve své matičce
a ona v lásce hladí líce.
Jsem pořád její Jitunice.

S ní prošla jsem eskapádu života
a i v zimě se hřeji z léta.

Půjdu ke svým kaštanům.
Lásky dnům.
Propadnu snům.

Holub zpívá.
I když ho v krku svírá.
Praha žije a neumírá.