Jak je Ti

Už se rozednívá.
Nejraději bych zaskočila.
Na čaj a tak se hřála.
Jako kdysi a s Tebou se smála.
Den se rozkládá
a já píšu, že s Tebou paráda.
Tvůj úsměv a radosti vláda.

Křeč mizí,
pero se tvoří.
I po roce nejsi cizí.
Báseň se Ti klaní.

A já směji se,
že vedle Tebe
bych byla laní.

Je ráno a klepu na dveře.
Chybíš mě,
Ty víš a dobře.

Pitvu duše své udělám.
Pořád ráda mám.
Prohřešky světa neřeším.
Na dveře dávám malý rým.
Pořád ještě smím.

Zavřu oči
a slastí spím.
Jedna báseň.
A budeš mým.

Tancuji a myslím na Tebe
a čtu z Tvého nebe,
tam napsáno jest,
kde pravá z Tvých hvězd.
Přijmeš mě prosím ještě dnes.
I v zimě popsala jsem Ti
krásný bez.
Šeptám do nebes.

Slyšíš, milý.
K Tobě se chci snést.
Vyznání a pokání hvězd.
Neptám se, jak Ti je.
Slabikář očí krásně dávkuje.
Tam to je a kniha dominuje.
Ta ví, co je.

Jsi hrdina mého příběhu
a bez Tebe už nežiji.
Den jen zátěží.
Můj obraz najdeš ve spíži,
až můj duch se přiblíží.
A pusa vletí mezi regály.
Láska je věcí nad skály.