Tvá ústa mluví jasně.
Pohádka rýsuje se slastně.
V rytmu básně.
Mizí melancholie.
Barva mýtů maluje.
Tryská z vášně.
Prohrábneš vlasy.
Zkontroluješ řasy.
Mezi břehy
přimalujeme slunce.
V barvě žluté ovace.
Jsou přeci Vánoce.
Dýcháš mi na líce.
Ve stenu něhy a směry
kam vypravíš se sám.
Vstříc legendám.
Noc je mladá a krásná.
Já nalezená a šťastná.
Stromeček svítí
a Tvá ruka mě drží
mezi dnem i nocí.
Jsem ráda v Tvé moci.
Dějí se pak krásné věci.
Tvé rty barví obraz nejkrásnější
a já nejšťastnější.
Posílám pusu do dálky.
To je přání a chuť pohádky.
Krásné věci ...
O kterých se nad ránem píše román !
O kterých se nedá někdy ani psát !
O kterých se zdá jen v hloubi snění !
Jen teď je den a vše se teprve v čase mění ...
VMF
20.12.2021 12:21:52 | Fialový metal