Během dne skloňuji tvé jméno
ve větách holých ba i v souvětí.
Stokrát za den s tebou promlouvám,
ty nemáš však ani ponětí.
Zasním se v pravé poledne,
s večerním spánkem neodcházíš.
Nemáš tušení, kam tvůj úsměv dolétne,
co cest je, kam mne doprovázíš.
S představou tvých modrých očí,
den za dnem mi začíná.
Tu chvilku snění čas mi neúročí,
tys radosti mé příčina…
Radostí vznášet se nad zemí,
mít své výsostné území,
kam jen vyvolený vstoupit smí
přinášet chvíle nevšední...
Krásný den, Pitt (*)
16.02.2022 20:39:34 | Emily Říhová
Tak..mi navodila milý úsměv *
02.02.2022 23:41:57 | jenommarie
Krásná poetická chvilka a zastavení .)
02.02.2022 15:56:46 | Constantine
Ráno blaženě vstávat. Projít dny chůzí na dva palce nad zemí. Už cítit závrať při líbání v přízemí. A v patrech stoupat... jen stoupat.
Dlouho jsi meškala pobásněním, Pito. Pohladilo mně to*
02.02.2022 13:04:26 | šerý