Během dne skloňuji tvé jméno
ve větách holých ba i v souvětí.
Stokrát za den s tebou promlouvám,
ty nemáš však ani ponětí.
Zasním se v pravé poledne,
s večerním spánkem neodcházíš.
Nemáš tušení, kam tvůj úsměv dolétne,
co cest je, kam mne doprovázíš.
S představou tvých modrých očí,
den za dnem mi začíná.
Tu chvilku snění čas mi neúročí,
tys radosti mé příčina…
16.02.2022 20:39:34 Emily Říhová
Radostí vznášet se nad zemí,
mít své výsostné území,
kam jen vyvolený vstoupit smí
přinášet chvíle nevšední...
Krásný den, Pitt (*)
02.02.2022 15:56:46 uživatel smazán
Krásná poetická chvilka a zastavení .)
02.02.2022 13:04:26 šerý
Ráno blaženě vstávat. Projít dny chůzí na dva palce nad zemí. Už cítit závrať při líbání v přízemí. A v patrech stoupat... jen stoupat.
Dlouho jsi meškala pobásněním, Pito. Pohladilo mně to*