Východ slunce

Viděla jsem Tě při východu slunce.
Objímala Tvé štětce i štěstí v ruce.
Obloha nádherná.
Myšlenka přítomná.
Tam kdesi v jasu my dva.

Vidím Tvou vnitřní krásu
a padám do úžasu.
Ozvi se, zázraku stvoření.
Čekám na přiblížení.
Jsem schoulená a vlahá.
Na Tebe natěšená.

Ach, lásko znovu nalezená.
Líbám Tvé řádky
a kladu do obálky.
Sny rodí se a hledí,
i když člověk propadá se v šedi.

Uvnitř jsme děti
a občas chceme říct přej si.
Sny vycházejí jako slunce.
Jsou energií na obloze.
Bez nich v křivé mlze.
Dýchám s Tebou tuze.
Sen dává kus sebe.