Víra je nekonečno.
Neskutečné krásno.
Uvnitř jasno.
V mrazu teplo.
V chaosu světlo.
V zátylku pohlazení.
Žádné zadupání.
Rys síly paprsku,
co v mdlobách
zvedne hlavu z písku.
Traktát ševelení
i lásky naladění.
Jdu poutí a proutek živý mám.
Pramen a nezhasínám.
Miluji a objímám.
V potu tváře
čtu z lidského slabikáře.
Z té a té tváře.
Neměřím na váze.
Protínám v lásce.
Přijata křtem milým.
I slovem svěceným.
Bože, jsem dítětem Tvým.
Jedno slovo stejný význam má.
Praví zeď Jeruzalemská.
Amen v něm je síla všechna.
A v jádru jsme všichni milá děcka.
Ta da radujme se ještě dneska.
Když slova z čisté duše pohladit dovedou,
i tma ví býti krásná a život chvíli hrou.
16.03.2022 06:19:30 | Špáďa
Milé *)
15.03.2022 15:59:10 | Dejvis
všichni jsme malá i milá děcka, mkinko, krásné to máš .)
15.03.2022 13:12:15 | Constantine